Sporto

Sporto bylo jako zjevení. Do té doby byli Silver Rocket spojováni s indie a hlavně noise rockem, ale Bourek z „legendárních“ Ememvoodoopöká měl vždycky slabost pro popové melodie, a Šampon byl ladný discobastard pod hlavičkou Shop Assistant. Jejich spojení dávalo smysl, i když působili poněkud bizarně. Alternativní pop? Alternativní pop uvnitř hardcore-punkové scény? Pro tenhle typ kapel se používají definice jako „příliš měkcí pro punkery“ a „moc divní pro popaře“. Kupodivu se stalo to, co nikdo nečekal. Sporto si našli svoje publikum, přibrali nejdříve Kluka na bicí a Dádu na basu a vyjeli po koncertech. Ke špinavému popu se přimykali pokérovaní sígři a Sporto, mazaní jako opice na chytrých drogách, vždycky věděli, jak ozvláštnit nové nahrávky, a nemuselo jít ani o celou desku. Blog Temný síly, loga, sebejisté postoje, boční projekty, speciální edice s mp3 přehrávačem i volné downloady, Sporto nikdo neokrade, neurotický multitasking. Bourek zasazuje tuzemské scéně další úder a přichází s ráčkujícím hiphopovým projektem Bonus a vyprovokuje vlnu mluvících mužů, Šampon oprašuje starší neřesti a zakládá Prodavače. Paralelní syntéza. Vrcholné album More, před dočasným (?) koncem po Dádově tragické smrti, je ojedinělým mixem elektronického bordýlku (čistá špína, negližé), popu a post-punku. Jejich slogany i veřejná prohlášení mají sílu slova, rapeři jsou vedle nich bezmocné loutky a punkeři bezzubí vlčáci. Slova jako průkopník nebo originál znějí podezřele, ale smysluplně podkopávat obecné pravdy a zkostnatělá mínění, to uměli vždycky dobře.