Were Mute – The Bea(s)t Is Up

„You, you should forget about me,“ otevírá Václav Havelka alias Vac da Hawk úvodní skladbu Save Yourself první studiové nahrávky The Bea(s)t Is Up, kterou stvořil s Carlem Warwickem pod společnou hlavičkou Were Mute. Slova lze brát jako vzkaz posluchačům, ať vymažou všechny předpojatosti – zejména utkvělou představu o něm jako o písničkáři, folkovém trubadúrovi. Ve všech svých projektech totiž Havelka poslední dobou zkoumá spíše sonické než melodické, chcete-li písničkové, kvality hudby. A Warwick, jenž zachytává zvuky a rytmy městské krajiny už mnoho let, s ním vytvořil ideální tandem.

Dvojici doplňuje jako producent Martin Tvrdý (Martin Hůla). Kdo slyšel jeho aktuální vynikající čistě elektronické Neprodejné EP, ten si potvrdil, že se zdaleka nespokojil s relativně pohodlnou rolí cenami ověnčeného Bonuse nebo miláčka hudebník spiklenců Bourka. Pomohl vzniknout EPčku, jež ctí současnou vlnu akusticky laděné elektroniky, aniž by se uchylovala k trendovým stylistickým nápodobám. Proto je zbytečné zaklínat Were Mute příbuznými jmény. A když sami některé umělce zmiňují, berme to spíše jako gesto jejich tvůrčích sympatií než vyloženě estetické vodítko.

Zmíněná úvodní skladba je teprve přípravou a přemostěním, navázáním na minulost. Šla by totiž zahrát jako prostá kytarová balada se vzkazem „zachraň se, nejsem pro tebe ten pravý“. Were Mute ji ale opatřili dunivým rytmem, hlubokou basovou linkou a několika pečlivě vypreparovanými zvuky. Poletující syntezátor z prostřední pasáže nakonec přelijí vrstvy povznesených kytarových harmonií, které skladbu dovedou až k otevřenému východisku - „anytime, soon“.

Pak už se však Were Mute naplno vydávají do oblastí, které dosud prozkoumávali jen v rámci koncertů, na nichž skladby pokaždé dostávaly nové nečekané tvary. Jde v nich totiž spíše o meandrující proudy energie a atmosfér. Hlas převážně deklamuje, vypráví, toulá se proudy myšlenek – třeba těch potemnělých v kusu Trouble (No), kde je skvěle doplňuje pravidelný industriální tep, jakoby doléhající odkudsi z nedalekého tanečního klubu.

Ještě více si s ozvěnami, dozvuky a efekty hrají ve volně pojatém coveru kusu The Platform On The Ocean nadžánrového experimentátora Arthura Russella. Skvěle ctí Russellovo totální volnomyšlenkářství, že v hudbě je možné všechno, obzvlášť když jste v digitální éře omezení jen vlastní představivostí a schopností nořit se skrze efektové ovladače do samotné frekvenční podstaty hudby. Je slastné vnímat zprvu pobublávající basové linky, jak vykukují nad hladinu, mutují a množí se, až nakonec vystoupají k obloze coby oblaka zářivě bílého hluku.

Zasněně psychedelickou Mind & Care lze poslouchat jako kázání. Z oparu vystupující hlasy vyjmenovávají, na co je třeba myslet, na co si dávat pozor. Ale nejde spíš o připomenutí základních životních pravd, co se ztrácejí pod nánosy každodennosti? Všichni je tak nějak známe, ale dost často si je neuvědomujeme. Dobrá hudba tohle vědomí různými způsoby navrací. A tak to dělá i čtveřice skladeb na The Bea(s)t Is Up od Were Mute.